Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 1, No. 8, Ed. 1 Thursday, February 11, 1886 Page: 4 of 8
eight pages: ill. ; page 40 x 26 in. Digitized from 35 mm microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
^5
vojevůdce. A tak stává m a každé-
byla prý jakási boule na krku.
H: Jakmile tvor svou
*>
li
řr
■‘I
fe * -
bude muset návrh tento pi
může :
dili
’é
í-
maso, pak máslo a rýže jedu v
soh Soustátí vesměs lacinější,
/•
'ťjťi-í,
EKlS
íJViW'<;<
ř*
i i
I
I
d*«W
Pud Jejich, sloužili »
mu druhu, prodlužuje
■pletou v cop nad týlem a ozdobí si
Jej tam brejlím podobnou deskou jii
Ion ne mobile“, který nezaměřuje k
určitým strategickým bodům, Jenž
ale slídí po každém muži, každé že-
ně, každém dítěti a věecko nemilo-
budqu
Škol je
měsíce
nebo o pravidelném česání není u
těchto Indián* řeči, rovněž Jako ne
o pravidelném mytí.
věka zvýšil ae od 84 na 84 let U-
spokojeni opustili všichni trůn boží..
I J
• "ptllíFI.ATJiří
aa celý rok.................
na půl roku.................
Do Evropy ročně...........
ÁDUNái
Hvoboda,“ La Orauge, Texas.
i ný spůaob boje Apachů, Jeet ten po-
i čet strašlivou hrozbou temnějšíma
osadnictvu.
Bandelier doznává, že poslední
dobou věnuje ae značný počet Apa-
chů polnímu hospodářství v pože-
hnaných a nádherných krajích jež
vláda jim vykácela.
každé bydlí vidy jen Jedna rodina.
Dospěl-li mladík; vyhledá si nevěstu
a jiné „ranchie“, koupí ai Jí nebo
unese násilně. Žena jest Apaehovi
cenným majetkem, neb ona koná
všecky práce. Někteří iijou v mno
hoženatví, to jest vedle hlavní Ženy
mají ještě „ženiny“ jako starozákon-
psánf 6. března 186H guvernérovi.
Peaaeyv Texas, — co odpověď na je-
ho dopis, v němž byl žádán, aby ne-
měl v ničem útrpností a rebely. Od-
pověď Hentvckova zůstane mu po-
mníkem, který ničím zkažen nebude,
poněvadž v ní tře jma je úcta, Jakou
ohoval k právům lidským. Dopis
ten mu pojistil nominaci za presi-
denta Soustátí, avšak při volbě pto-
dadl, a Garfield byl zvolen. Od té
doby věnoval se úplně službě vojen-
ské, velel oddělení atlantickému.
Byl to muž, jemuž ve světě jest málo
rovných.
nů, „clan“ starých Skotů, „rod“ sta-
rých Slovanů a součastných Černo-
horců, Hercegovcn ■ Jihoslovanů
vůbec, „ealpulli“ Mcxikánů a ,ay!lu*
Peruánů. Jest to nejprvotnějif zří-
zení autonomioké, kdež každá obec
Jest svéaákonná. Takový' národ,
jenž slově „rancherie“ spojen
je pouze vráskem krve. Každá „ran-
cherie“ sestává z menšího či větší-
ho počtu oulům podobných chýší
uměle spletených ze- silných větví,
nou válku lae aameaiti jedině zas
vyhlazením bojovníků tedy Apachů
BA itCKC® ▼ AltČpá*
V Novém Mexiku a v Arizoně jeet
jich asi 86,000 (i Navaje v to počí
Jistý kněz v okresu Rooks v Kan-
ta* ujede každou nedělí čtyřicet mil,
aby ovečkám svým mohl háaati. Od-
bude čtyry kázání a jede domů. Ce-
lou práci tuto koná za dvě stě dola-
rů ročně. Člověk ten musí býti o-
pravdovým lidumilem.
válce volí si nejvyHího vojevůdce
jako byl na přT Viktorio, jeho ne
méně pověstný syn Nane a nesmr-
telný ,Juh“ našich dnů. Jinak roa-
--- — ----r
. Jestli skutečně v našqn zřícení
vládním jest něco horšího než pla-
cení výslužného vojínům, kteří jak-
těživí ani k střelnému prachu nepři-
’? Protivné, přeoe ale
K
Neskrooeně divokým kmenem in-
diánským, který jest metlou osadní-
ků jihozápadních končin této země
zejména Nového Mexika, Arizony a
západního cípu Texasu a spolu pra-
menem neustálých starostí vojenské
správy spolkové, jsou Apachové. A
jelikož rejdištěm Jejich nejsou, jen
jmenované krajiny Spoj států, ale i 1
sousední kraje republiky rncAcké, 1
kam obyčejně prchnou když je Voj- 1
sko americké pronásleduje, spůsobují 1
washingtonské vládě i nesnaže mezi- 1
národní. Bádatel Adolf F. Bandě- 1
lier sděluje nám o Indiánech těch
následovní: - .
Apachové náleží k athapaakickémn
jazykovému kmenu — tak avanému
„tinne“. Se stanoviště Jazykového
rozpadají ae v následovní větve či
haluze: í. v Navajos, bydlící v seve-
rozápadním Novém Mexiku; 9. v
Mojaves, kteří Jsou domovem v zá-
padní Arizoně, na pomeaf kaliforn-
ském; a. v Yumas, obývající jihozá-
padní Arizonu; 4. vlastní Apachové.
Zeměpisně rozpadají se pak v áska-
pin, z nichž nejpověstnějšf jeet sku-
pina „Chiricauae“, jichž nepřátelské
vpády do Nového Mexika a Arizony
se sousedního starého Mexika bílé
obyvatelstvo krajů těch postrachem
naplnily.
Apachové nemají jména kmenové-
ho. Slovo qApaohe“ vypůjčili si.
Španělové od Indiánů kmene Zuni,
kterýžto pokojný a ve vadělání zna-
čně pokročilý nárůdek indiánský
Jménem tím nazýval Navaje i osta-
tní haluze divokých „Apachů.“
Kdežto Navajové při hřmotné a
kostnaté postavě své a vyšším vzrů-
stu a se svými hluboce vpadlými po-
délnými očmi a pomtěšilým vlčím
pohledem’severním Indiánům podo-
bni jsou, připomínají Apachové jižní
a západní Arizony útlejší stavbou tě-
la, menší ýoetavou a velkým, upří-
mným okem tak zvané vPňeblo*“.
Ženy Jsou malé a zhusta hubené, což
V Chicago Jistý soudce žaluje kně-
ze pro na cti utrhání. Kněz ten pr •
v kázání řekl, že soudce onen, jest
spolčen ae všemi zločinci, jejichž pří-
pady jsou mu předloženy, a svá roz-
hodnutí že zaprodává.
j nďržnje pokrok u vývoji
Maky. V Paříží na příkli
vá ae všeobecně o otázce
pro dělníky a o otázce lad
ba. V Paříži nalézá se 18
S. kteří za poslední roky mě
největší „svobodu.“
O náboženství jejích jest málo
známo; chovají je v tajnosti neproni-
knutelné. Avšak, jisto jeet, že-povfe
ra hraje u nich velikou útbhu. Po-
věrčivá bážeft pudí je k Změně sídel
a ■ pověrčivou nedůvěrou patří na
mnohé skutky bělochů. Běloch do-
pustí se zhusta nevědomky smrtel-
ných bříchý proti jejich názorům a
zvyklostem. Z toho vznikají spory
až i ke krveprolitím to dochází. Ta-
to neznalost náboženských a jiných
ponětí a řádů Apachů při běloších
jest příčinou devíti desetin sporů a
krveprolití.
Zabije-li Apache bělocha, jest ho-
tov zaft yaplatiti, tomu ale běloši ne-
chtějí rozuměti. Zabije-li běloch
Apacha, očekávají jeho příbuzni, že
hněv jejich usmíří peněžitou neb ji-
nou náhradou. Když běloši opome-
nou učiniti to, chopí se „rod“ zbra-
ně a jme se konati „krvinu“ či pom-
stu krve jak dosud jest zvykem u
národů pobalkanských. Cítf-li se
jeden ,rod* (rancherie) slabý, povolá
si na pomoc druhý neb i třetí á čtvr-
tý a válka indiánská jest hotová.
Jinou příčinou častých krveprolití
mezi Apachy a bělochy jest opilství
oněch. Apachové připravují si totiž
z rozmačkané kukuřice velmi opojný
nápoj zvaný „ti-suin.“ Nápoje toho
užívají jako léku t. j. postí se před
tím, aby účinek jeho byl mocnější.
Spilý na lačný žaludek nezná bratra
a nikoho. Vražda jest mu maličko-
stí, Dcpustf-li ae vraždy na sou-
kmenovci, může ji dle jistých pra-
videl usmfřiti. Těchto pravidel vlak
běloch nezná nebo nechce znáti, a
tak dochází k rozhořčení a krvepro-
litím.
Apache neboře „skalpu“ ale jen
život a kořist. Na svých loupežích
nebo válečných taženích řídí ae tím-
že pravidlem válečným, jímž Spra-
voval i se Indiáni Ohia, Illinoisn
před 100 léty a jel činilo Iroqnoise
tak strašlivými rotami bojovníků kra-
skutečnoetl sestával život člověka a
těch 94 let mladosti, pak přijde oněch
koni odebraných 90 let, léta těžké
kofiské práce, na ty následuje 90 let
trpělivého osla a když i těch «4 let
uplynulo, pak nastává pro člověka
90 let které opici ujaty byly, kdož
tráví chorobný, málo citelný bídný v
život a takto vysoký věk 84 let dosá-
hnouti může.
Co se týče nesmrtelnosti člověka
přichází mi práv ějedna stará, židov-
ská povídka na pamět, kteráž též ...i
hluboký smysl má. Ve španělském
městě Cordova žil jeden dalekoaná-
sociaiistickém, oo se pečenH
týče, pak zavede obecní rnaH
my, obecní příbytky lacinéfl
bude o veliký krok ku předifl
k zavádění komuny, ed ktirB
dělniotvo velmi mnoho ve Fil
čekává. Jest to velmi zajíiuB
deVati tento vývoj, který k<H
osvědčil,' jistě by nalezl mni
sledpvatelů v jiných zemích,■
niciHT ■
Srovnávajíce města evropfl
jnerickými, poznáváme, že xedl
cihel v Chicago dostávají ski
krátě tolik za práci svou, omítl
řikrát tolik, potrubní skoro til
tesaři dvakráte, kováři dvl
.knihaři více než dvakráte, I
dvakráte, cihláři třikráte, sil
y, truhláři skoro dvakráte, doutl
skoro třikráte, bednáři půldrul
te, nádénnfci a donášeči dvl
litografové třikráte, telcgrsůsa
! í ýřetíkráte, plachtaři dvakráte, I
Abůltřetíkráte, sddláři a polští
Bůldruhékráte a plechaři jedl
®tvrtkráte tolik Vnzdy, jako v 11
S Ohledně cen Životních potři
So se tvrdí, Že láce živobytí v 1
KpČ jest taková, že daleko vy J
Sedí 1 ten na mzdě nižší proti 8<l
‘ li V* spisku před nedávném I
■ uveřejněném ukázalo se pal
<■ ceny potravin jsou v Soustátí
B nežli v Evropě, a Že dělníci v]
&tf mohou skutečně koupm
-.^Knos své mzdy mnohem více,
Bohou Mnlci v "---ě. To je
TUkdrM nalézd »e v Li<Mltov4 ův-
.. dori naproti polty.
V každé zemi dělnicki
vinuta jest jináče a co v
už získáno dávno, o to z
bou jeden druhého pomlouvat!, a ne-
budeme pomlouváni od jiných. Ctě-
mež ke návzájem adobudem si úcty
jiných.... Dokažme svými skutky, .Že.
jsme hodni práv občanů svobodných,
a žádný náš nebude v právech našich
• zkrácovati. Mějmež na zřeteli,
že v této naší nové vlasti jest volno
každému činiti, co se mu líbí, avšak
činem svým není oprávněn nbllžiti
nikomu jakkýmkoliv způsobem aneb
porušiti náš zákon.
Z Austinu dochází zpráva, že 10.
t. m. státní pokladna započne zase
vypláceli peníze, Jež stát jednotli-
s. ‘ vým okresům na vydržování škol ver
řejných povolil. Aby čtenářstvo ú>
plně porozumělo, kterak peníze tyto
jsou splaceny, podotýkáme, že každý
, ( . rok v srpnu státní výbor Škblnf udě-
lá rozpočet Školního fondu státního.
Na to každý okres obdrží úpis na
obnos peněz mu patřící, kterýž je mu
pak na čtyrykrát splacen. První
dvě spltáky jsou obyčejně vyplaceny
před vánocemi a drahé dvě po váno-
cích. Avšak letos následkem nedo-
statku peněz v pokladně jest dosud
1160.000 drahé splátky nezaplaceno.
Obnos dvou posledních splátek ob-
náší přes jeden milion dolarů a má
se za to, že peníze tyto nebudou spla-
ceny až pozdě na léto, neboť placent
úroku od lidí, kteří pokoupili školní
poutníky na úvěr, jest prodlouženo
až do srpna. Náš okres v tom nejlé-
pe stoji ze všech vůkolních, V mno-
hých okresích plat učitelům hned
před vánocemi byl zastaven a tito
jsou nuceni ae ztrátou své mědění
poukázky špekulantům prodávali. V
okresu našem máme dostatek peněz
vyplatit! všechny naše učitele během
. celého školního období. Od první-
" ho ledna až do prvního února bylo
É. vyplaceno učitelům v okresu našem
přes šest tisíc dolarů. Nyní
výlohy menší, neboť už osm
'.Ukončeno a během tohoto
, jich zase několik ubude. ,
padne žena nebo ženy Jeho jiejblí^-
ším příbuzným nebožtíka, na př. bra-
tru. O trvalém manželství není u
Apachů řeči. Dle libosti mohou
manželku zápuditi.- Ženy truchlí
zemřeli jim muž a na snámení zá-
rmutku ostříhají si vlasy, ale muž si
smrt ženy své „nepřipustím“ Zemře-
la, — vezme si jinou nebo koupí si ji
od rodičů.
Každá ta „rancherie“ (rod, obec)
má svého otce či pohlavara. Toho-
to zi členové rodině volí vají.' Stává
se ním větší moudrostí neber Istivo-
i.t, že ■!»
' WřttbŮě.Zt>rá’
ÍW.Vykazujijednohlasně, £e i
eký dělník spotřebuje mnohem
lepší potravy, nežli dělník a ře
nik v Evropě, a že cena potrav
<st zde lacinější, něžli tam.
Při takovém porovnávání nesu
Rozličnost trvání života..
(Pro „Svobodu“ napsal T. D.)
Každému tvoru na světě jest při-
měřená jistá Ihůtp Života, kterou
lhůtu nesmí překročiti. Přijde čas a
jednotlivec stratí se, zemře, zhyne,
pojde neb jakkoliv to jmenujeme.
Ze člověk musí umřití, víme. Jíme
X tímto osudem smíření. Nic nám to
nepomůže proti němu se opírati.
Představme si, že by lidé skutečně
byli nesmrtelní a všichni žili do
dnešního dne, pak by jistotně naše
zeměkoule neměla místa, pro ony
biliony trilony lidu, kteří od uesčlaj^
ných století np íémi žili. Nezřqttel-
nost člověka bylo a jest lítiiotnou
nemožnost. Žije tedy Člověk a každý
jiný tvor jistou dobu. Chceme Jen
poaoroéati lhůtu života jednotlivcům
přiměřenou.
Musíme se přiznati, že známe zá-
kony jen.málo, dle kterých doba žlvo-
*ta jednotlivým zvířatům, vůbec tvo-
rům, vyměřená jeet. Nemůžeme po-
chepiti, že k. př. kůfi stáří 40 let dosá-
hnout! může, ona ale mnohem menší
kočka a ještě menší žaba, lip řečena
ropuohs to sarné stáří dosáhnou. Jtak,
jenž sotva tisící díl vepře váž> do-
sáhne to stáří jako poslední, totiž 90
let. Obr a velikán mezi svzvct, slbii^
který 900 let -“MM může, nepředčí
štikrfa kapra, .žijící v starých cí-
sařských rybnících v Čechách a V
Rakoustoh, jimž byly nastrčeny ko-
vové nákrčníky a teď ulovené do-
kazují-ony nákrčníky stáří 900--let o
vfcé. Rozličnost trvání života dle
nám neznámých zákonu upomfná nás
na onu staro-indickou báchorku,
anaŽ tak velmi poučenlivé jádro v
sobě skrývá a takto zní:
Když bůh Brehma svět stvořil
udělil každému tvoru jistou lhůtu
života: pyšnému koní dal 80 lét, ne-
únavnému oslu 46, veselé opici 40
řtt, a. t. d. jen svémn miláčku člově-
ku dal 94 let, aby se radoval ve své
radosti a síle a nemusel snášeti trá-
pení choroby a trpké stáří. Ale v
krátkém Čase dostavil se člověk i
zvíře k trůnu stvořitele a stěžovali
si na dobu života svého. „Můj ži
vot není nic jiného než těžká práce “
řekl kůn “ proč to mám 60 let sná-
šeli?“ Ještě neapokojnějšf byl osel,
který nejtěžší práci konat musel, bí-
dnou stravu a hodně bití dostával.
Ani opice nebyla spokojenou, jakko-
liv veselé mládí měla. Stala se v stáří
mnutou, zádumčivou a reptavou a
všechna zvířata prosila jednohlasně
stvořitele o zmenšení doby života.
Jen Člověk měl opačné přání. Chtěl
žití déle, žiti tak dlouho jak jen mož-
no. „Sotva mám svá první mladá léta
1 za aebou“ řekl člověk „již dbám
umřití jsa Jen 94 let stár, když život
teprv počne býti veselým.“ Brahma
i naslouchal trpělivě žalobám zvířat;
1 při žalobě člověka usmál se a pra-
vil: Rád byoh vyhověl přání vaše-
mu, předoe mám v tom ohledu jen
obmesenou moc. 'Rozdav vše léta
tvorům, žádná zásoba mi nezbyla.
Mohu ale odedrat let těm, kteří
donřnívají se mfti nazkyt a přidám
tyto odebrané oněm, jimž věk zdá
se býti krátkým. Tak chci koni an
se svými 60 lety nespokojen jeet, 90
let odebrati a jo žádoucímu člověku
dáti. Též ty osle, pravil Bůh k němu
se obraceje, máš mlti oŽ3 let méůě
které též člověku dávám.
gomery v Pennsylvania 14? únore
1894 — by! tedy ne úplně dvaašede-
sát lot ster. Roku 1840 když mu
bylo 16 let, vstoupil ve West Point
do kadetní školy. Byl spolužákem
Grante, MoClellana, Stonwall Jaok-
■ona a mnoha jiných našich- veliká-
ni. Po škole stal se a něj ěiáný vo-
jta a oo takový zemřel. Za války o
Mexikem vyznamenal nepři Contre-
vae a Cberubuaeo, Molinodel Ray a
byl povýšen aa prvního poručíka.
Roku 1866 byl povýšen na setníka a
prokázal v|aati své neocenitelných
služeb ve válce ve Floridě, pak v
Kansaa a Nebrasce. Na to byl v
Utah a pak na koal přejel až na po-
břeží tiebomořské. Byl v Kalifornii
až do vypuknuti naši občanské války.
Krátce po vypuknutí války této byl
jmenován od presidenta Lincolna za
brigádního jenerála a velel poto-
mackému oddílu vojska. Ve válce
při Gittysburg byl nebezpečně ra-
něn, ale konečně vysdravěl a převzal
veleni vojska a zúčastnil se bitev při
Wilde rness, Spottsylvania Court
House, North Anna, Tolopolomy,
Cold Barbor a Boydton Road. Po
ukončení války roku i8a3 «Ld a,
vojenském distriktu, jenžpoeůstával
z Texas a Louisianny. & doby té
byloprevěn vládnout* mocí despoty,
neboť mu bylo rozhodovali jak vo-
, enské tak i civilní záležitosti, a od
ehojrozhodnetá netyklo odvolání.
kterém lid ai vyprávěl, že sám pro-
rok Eliáš jej vyučoval ve vědě lé-
kařské. 8yn jeden bohatých rodičů '
z Londýna uslyšev o jeho vědomos-'
tách, cestoval kněmn. Aby svůj účel
dosáhl stavěl se němým. I stalo se .
že mistr ony nejtajnější věci svému !
svěřenci sdělil. Stál se důvěrným' "
žákem rebbfna což nic nevadilo,
aby se sečtou svou horkokrevnou",-*
náruživoatído jedínAdoery- rábbfnx
zamiloval. Maimonidee se svým uče-
níkem neúnavně pracoval by ros,
luštil nepochopitelnou hádanku J
řeovsnh. Zvěděl x tájnýeb knih, ie S
člověk byv usmrcen, rozsekán na
kousky, pak jistými čarodějskými
kapkami pokropen, v dobře
dém místě uschován, za devět mi-
siou aáse k nověmu, nesmrtelnému
živótu se vzbndi. Ve své neúnavné
dychtivosti přiměl Maimonidee ji-
nocha, by zkoušce se podrobil i zabil
jej a řídil se dle tajného předpisu.
Mrtvolu uschoal ve skleněné rákvi.
Jakmile ale těch devět měsíců vždy
víc a vine ubývalo a Maimonydes
nový život v mrtvole spozoresal cho-
ptta se ho hrůza při myšlene na
splnění zázraku, nabyl přesvědčení,
že nesmrtéinot ta největší neštěstí
pro člověka na zemi jest Ve své
málomyslností a žalu zruší přísahu,
roeboura rákev před česen a usmrtí
takto bez všeho ohledu toho, který I
v brzku klivotu se zbnditiAněl.
Jsa od všech i od své dcéry opifttěn,
na svědomi maje vráždgy spáchanou,
přide Maimonides konečně ltr. pře-
svědčení že něco nemožného za-
počal, potorňjé skutečnou přírodu s
jiné strany pozná věčný, všeobecný
zákon. Nephnožítelna smrt jest pra-
menem, zněhož pořáb a vždy nďvý
život prýští, bytí a žití člověčenstva,
jeét věčně trvající, trapný boj všech
proti všem. Povídku tuto poulil
básník Ernest Wechsler ku skvělé,
zájimavé básni již pojmenoval Ne-
smrtelný člověk, a přál bych, by ji
každý mohl čisti. Jest dokázáno, že
z novorozených dítek sotva 16 se
100 stáří 1 roku přežijí, ano v nepři
snivých poměrech dosáhne úmrtí dí-
tek v prvním roce věku jejich až 40
za 100. Budm se tázati, proč ' asi
čtvrtý díl novorozených byv zplozen
» měžfcu nošen, po narození nama
hávě ošetřován u chován, již po ně,
kolika měsících zémře, aniž by
v krátké této doba ten nejmenší účel
byl vykonarl.
Jest doba Života velmi rozdilně
tvorům vyměřena. Snad |eet to veli-
kost tělesa, snad složenost jehb orga-
nismu, hbitost žití sama v sobě,'snad
spůeob života, Jenž na dobu živote
nemalý vliv béře.
Rostlinstvo též žije. Strom dosá-
háš nejvyššího stáři mezi tělesy s
organickou ústavou. Adamsonie na
ostrově „Cápe Verde Islfcd“ mají
Staří 6000 let a ještě starší jsou stro-
my kalifornské.
Mnohý hmyz žije jen několik tý-
dnů, ano některý pouze několik ho-
din. i
Samičky včel i mravenců žijí ně-
kolik let, kde sameček jen několik
týdnů přetrvá. Samička iáameček
Jsou stejné velikosti, stejného tvoře-
ní, vedou stejný spůeob života a pře-
ce stává tak velký rozdíl mezi nimi,
co se týká trvání Života. Sameček
nestaví sonše, nesnáší zásoby potra-
vin, po rojeni včel přestane jeho uži-
tek, jenž celé společnosti včel posky-
tuje a proto, zdá ze, brzy potom
velký chtějí a žádali zafi.H
Teď teprve poznává vš<-H
chléb jest příliš drahý a I
pekařů, kteří pekou stále <1
ho způsobu a nechtějí J
stroje nové a ulehčení prl
by. chléb mnhl býti laoiněýl
Pekaři mistři mají mezi sete
tu oechóvnickou a neprat!
proti druhému, udržují cel
|a pekou oo nejmenší bochl
Fhou. Městská rada nechci
sáhnouti, aby nezradila jici
by nxé jistiny a obchodu sta
průmysl ten zanechali K|
někteří větší pekaři počali I
laciněji, utlačí všechny metl
.nou pak natebe monopol pl
mohou dříti více, nežli dři
však počíná se už bouřiti ni
ností velikou a naléhá na spi
sta, aby zakročila ve prosn
déhojidu a ta bude muset i
niti. Dělnická strana jde I
ko, že žádá, aby obce sama
čení chleba-do rukou svých,
veřejné pekárny a v těch pl
chléb za cenu jeho zhotoven
délku. Pakli jiébude moci
Jako Jestřáb jedním křídlem vy-
soko nevyletí, tak nedocílí ni člověk
žádné výše jedním toliko jazykem.
, Roger Asbam.
Rteinitz, slovutný hráč šachu, se
zlepšuje. Při první hře s Zucker-
tortiím, jež se udála v St. Louis, po-
třeboval jedenašedesát tahů, až hra
vyhrál; při druhé však potřeboval
pouze dvaatřicet tahů.
í KheS^éh^vladrfení napeal své
stí, tedy to jest rozdíleni úřadů mezi • - -------r
vojenské vysloužilce, kteM sclopno-
sti k zastávání toho kterého úřadu
nemají. Lid spíše snese mrhání pe-
něz, než neschopné úředníky; neboť
tímto se nejen peníze mrhají, nýbrž i
jinak lidu škodí.
-----•
„„ Jistý dopisovatel do „pokroku Zá-
padu“ navrhuje, aby v každé osadě
Čechy obydlené utvořil se spolek,
jehož účelem by bylo dopisování do
. anglických časopisů o českých' pomč-
y rech, aby čtenářstvo listů těchto nás
k lépe poznalo; tím Že bychom si do-
| 'byli- u Amerikánů zaslužené úcty.
—'Náhled tento nezdílíme, poněvadž
nemyslíme, že by se ním cíle žádbu-
tMJjUjl. * icuáOVC v Ovil Jo1
ré jen několik týdnů žij
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 1, No. 8, Ed. 1 Thursday, February 11, 1886, newspaper, February 11, 1886; (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1294601/m1/4/: accessed June 12, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.